Pětiletá dobrá spolupráce, vzájemná důvěra a rozmanitost odborníků v platformě pomáhá i dnes při přijímání lidí z Ukrajiny s co největší vlídností. Hasičský záchranný sbor Jihomoravského kraje zajišťuje kromě organizace KACPU (Krizového asistenčního centra pro uprchlíky) na Výstavišti v Brně i psychologickou podporu pro uprchlíky.

Jeho zástupci, stejně jako zástupci brněnského biskupství  z řad nemocničních kaplanů jsou členové platformy odborníků projektu v Jihomoravském kraji. Vznikla proto myšlenka, že v návaznosti na podporu psychickou je také třeba nabídnout pro zájemce podporu duchovní.

„Rodiny přijíždějí do naší republiky roztrhané, velmi často jejich babičky, dědečkové, senioři, zatím zůstávají na Ukrajině. Když matky s dětmi odjížděly, často od nich slyšely: Počkáme zde, až k nám se vojáci nedostanou, nebo my už nikam nepůjdeme, už jsme na to staří. A nyní se střetávají s realitou, které musí psychicky čelit ať už jsou jejich senioři doma, nebo tady,“ podotýká Veronika Hanáčková, psycholožka Hasičského záchranného sboru Jihomoravského kraje v Brně, která poskytuje krizové intervence a psychologické poradenství.

„Duchovní podpora právě často přispívá v náročné životní situaci, kterou válka je. Je určena pro věřící
i nevěřící, spočívá v naslouchání příběhů i v hledání odpovědí na nesnadné otázky týkající se odpuštění, strachu, nenávisti, nespravedlnosti nebo umírání. Velmi často je to právě tato podpora, která pomáhá mobilizovat nové síly,“ vysvětlil ředitel Pastoračního střediska Roman Kubín, biskupský vikář pro pastoraci a vzdělávání biskupství brněnského.

Příkladem dobré praxe z Jihomoravského kraje je navíc zpřístupnění poradenství Sdružení obrany spotřebitelů – Asociace, z.s., taktéž člena platformy projektu v Jihomoravském kraji.  „Organizace se rozhodla pomoci s předáváním informací pro dospělé, jak nenaletět podvodníkům, které se již, žel Bohu,  vyskytují i v této souvislosti s novým pobytem ukrajinských obyvatel na našem území,“ konstatuje Gerta Mazalová, předsedkyně spolku a dodává: „Vzniknou tak obrázková upozornění s co nejmenší bariérou cizího jazyka, určené pro seniory i matky dětí, jak se chránit a čemu se vyhnout.“ Aktuálně je možné dřívější přednášky spolku sledovat on-line ZDE.

Pomoc i seniorům

Duchovní podporu však nepotřebují jen uprchlíci, ale všichni lidé, kteří jsou touto situací zasaženi. Zejména pro seniory vytvořil spolek Spokojený senior – KLAS, jehož zakládajícím členem je biskupství brněnské, leták. Vidět, stáhnout a šířit ho můžete ZDE.

V Jihomoravském kraji se také spojily krajské koordinátorky a metodičky všech tří projektů MPSV ČR
a v návaznosti na tuto situaci společně koordinují a dle svých cílových skupin mapují potřeby a komunikují další způsoby podpory. V případě potřeby je možné kontaktovat koordinátorku projektu Senioři v krajích Danu Žižkovskou ZDE.

Praktickým výsledkem propojení je:

  • Zajištění duchovní podpory přímo v KACPU Brno, kněze se znalostí ukrajinštiny pro pravidelné služby – „Za sebe bych vám všem chtěl především ze srdce poděkovat. Za to, jak můj národ přijímáte,“ sděluje otec Sergej Matskula, děkan Brněnsko-olomouckého protopresbyterátu, který již 25 let žije v ČR a nyní, díky své znalosti jazyka (ukrajinštiny a ruštiny), pokud bude třeba, pověří další kněze pro pravidelné služby. Lidi také zve do kostela Řeckokatolické farnosti u sv. Josefa v Brně na Josefské ulici, kde jsou v neděli v 10 hodin bohoslužby v ukrajinštině děkanát Brno Olomouc (exarchat.cz).
  • Připravená je i možnost propojení již ubytovaných osob s farnostmi a zajištění tak duchovní podpory přímo v místě jejich ubytování – „Zkontaktuji místní kněze a domluvím s ním jeho možnosti podle potřeb místa a jsou připraveny kontakty i na další církve – pravoslavnou, evangelickou…“ doplňuje otec Roman Kubín za pastoraci Katalog – Biskupství brněnské (biskupstvi.cz).
  • Matky a babičky z Ukrajiny mohou také využít nabídky Modliteb matek – hnutí křesťanských matek, které mají celosvětovou ekumenickou působnost a modlí se napříč křesťanskými denominacemi, které pro ně připravilo modlitební brožurku v ukrajinštině. K získání ZDE. Možnosti následné podpory pro rodiny z Ukrajiny upřesňuje i ředitelka Centra pro rodinu a sociální péči v Brně Tatiana Jopková: „Kromě toho, že se mohou zapojit do našich stávajících služeb i volnočasových aktivit, připravujeme například hlídání ukrajinských dětí, případně podpůrnou skupinu pro ukrajinské maminky, poradenství nebo jiné služby, které budou potřebné dle dalšího vývoje situace.“ Centrum pro rodinu a sociální péči v Brně (crsp.cz) je zřízeno Biskupstvím brněnským.

Dana Žižkovská, koordinátorka projektu pro Jihomoravský kraj