Projekt Senioři v krajích MPSV ČR v roce 2022 připravil poslední důležitou analýzu. Tu pro projekt zpracovala společnost ACCENDO s.r.o. – Centrum pro vědu a výzkum z.s. se sídlem v Ostravě. Jedná se o analýzu, která srovnává německý a český systém pojištění v rámci dlouhodobé péče a udržitelné financování sociálních služeb v ČR. Jaké jsou její výsledky?
Poslední měsíce měl projektový tým plné ruce práce a řešil jednotlivé části analýzy tak, aby naplnil celý koncept. Analýza obsahuje popis českého i německého prostředí v rámci celkového historického vývoje, legislativní ukotvení systému v obou zemích a mnoho dalšího. Zásadním bodem této analýzy je návrh na zavedení systému financování sociálních služeb v ČR, který byl diskutován i na projektových online kulatých stolech s odbornou veřejností z regionů celé republiky.
V první fázi práce se pracovní skupina věnovala prostudování německého pojistného systému. Německý systém pojištění dlouhodobé péče může být pro Českou republikovou v mnohém inspirací. Ačkoli je na rozdíl od ČR Spolková republika Německo federací, její systém pojištění funguje na celé federální úrovni, a proto je snadno porovnatelný i pro tuzemské legislativní podmínky. Nehledě na to, že české právo vychází ze stejné germánské větve kontinentálního práva a jeho kořeny sahají stejně jako v Německu k Bismarkovým reformám.
Pojištění dlouhodobé péče v Německu bylo legislativně ukotveno a schváleno téměř po dvacetileté politické diskuzi v roce 1994. Pojistný systém v Německu na rozdíl od České republiky zajišťuje plynulé a předvídatelné financování sociálních služeb. Do systému přispívají zaměstnanci, zaměstnavatelé, OSVČ, ale v německém prostředí také samotní senioři či invalidní důchodci. Pojistné je odváděno, dalo by se říct, z každého příjmu. Ze systému jsou hrazeny služby dlouhodobé péče v domácím prostředí i v pobytových zařízeních a podporováni jsou i neformální pečující. Role rodiny je v Německu v oblasti dlouhodobé péče silně zakořeněna. Německý systém byl vždy budován na principu subsidiarity (respektu pravomocí organizačně nižších úrovní) a pojistný systém přispěl především k odlehčení obcím a podpoře rodin. V duchu této filosofie od roku 2005 jsou bezdětní povinní přispívat do systému o několik desetin procentního bodu pojištění více.
Pro Českou republiku bude inspirací zajisté nejen samotný princip pojištění, ale myšlenka dlouhodobé udržitelnosti financování sociálních služeb. Německá společnost stárne obdobně jako ta česká. Německo je však, jako v jiných oblastech, o krok napřed před Českou republikou.
Se stárnutím populace hrozí nutné navyšování kapacit sociálních služeb a s tím spojených výdajů a na druhé straně bude nejistá stránka příjmů. V Německu i s tímto problémem velmi zajímavě pracují prostřednictvím několika fondů. Mimo jiné založili tzv. Fond dlouhodobé péče, do kterého se ukládá 0,1 % z vybraného pojištění v jednotlivých letech tak, aby tento fond již od roku 2035 mohl přispívat k vyrovnání hrozícího deficitu mezi vybraným pojištěním a náklady na hrazení dlouhodobé péče.
Predikce udržitelnosti financování sociálních služeb v ČR
Stěžejní otázkou, která vedla Ministerstvo práce a sociálních věcí k zadání této zakázky, byla úvaha nad financováním dlouhodobé péče v České republice. Jak zajistit do budoucna s vědomím stárnutí české populace udržitelné financování sociálních služeb i pro další generace?
Je obecně známým faktem, že česká populace stárne. Český statistický úřad pracuje s predikcí vývoje populace a hovoří o téměř jedné třetině všech obyvatel starších 65 let do roku 2050, a s tím souvisejícím nárůstem počtu lidí starších 85 let. Vzrůstá tak obava, aby tento nárůst potencionálních klientů ustál náš systém sociálních služeb. Dle prognózy, kterou zpracovala společnost ACCENDO v předložené analýze, bude do roku 2051 téměř o dvě stě tisíc více osob s příspěvkem na péči oproti současnému stavu (356,5 tisíc osob).
V souvislosti s nárůstem potřebnosti péče lze očekávat i nárůst finančních prostředků k jejímu uhrazení. V České republice máme aktuálně systém sociálních služeb, které jsou poskytovány v součinnosti státní správy a samosprávy, a zároveň jsou financovány hned z několika zdrojů v závislosti na každoročním rozpočtovém rozhodování. Náklady na sociální péči do roku 2051 lze predikovat s nárůstem o více než jednu polovinu oproti současnému stavu (z 86 miliard na 135 miliard korun ročně).
Náš systém financování sociálních služeb se na rozdíl od Německa potýká s diskontinuitou a nebezpečím dlouhodobé neudržitelnosti. Základními rozdíly jsou, že německý systém je založen na pojištění dlouhodobé péče, poskytovatelům sociálních služeb je péče hrazena jako pojistné plnění. V Česku oproti tomu jsou příspěvek na péče a sociální služby hrazeny každoročně na základě rozhodnutí vlády z rozpočtu státu a neexistují mechanismy, které by zajišťovaly dlouhodobou udržitelnost státních výdajů na rostoucí potřeby dlouhodobé péče.
Na základě i dalších zjištění analýza přináší několik modelů možných variant změny systému financování sociálních služeb v České republice.
Návrh změny systému financování sociálních služeb
Německý systém pojištění Pflegeversicherung je pojištěním dlouhodobé péče. Jedná se o tradiční systém, který si v prostředí ČR dokážeme představit jako například zdravotní pojištění. Ne náhodu je německý systém pojištění dlouhodobé péče úzce provázán právě se zdravotním pojištěním. V Česku máme zdravotní pojištění a sociální pojištění oddělené a financování sociálních služeb a čerpání příspěvků na péči jde zcela mimo jakýkoli pojistný systém. Je hrazen každoročně ze státního rozpočtu na základě návrhu vlády a schválení Poslaneckou sněmovnou. Díky tomu je tento systém nekontinuální a navíc do budoucna představuje velké zatížení veřejných financí.
Společnost ACCENDO v analýze zpracovala pojistně – matematické modely řešení financování sociálních služeb v ČR dle německého systému. Jak lze tušit, v modelech je navrženo zavedení pojistného systému. Pojištění by bylo hrazeno především z příjmu ekonomicky aktivních osob. Procentuální sazba pojištění by se odvíjela od záměru, jaký rozsah sociálních služeb by z pojištění byl krytý. Hovoříme o Modelu 1 a 2 (více v plném znění analýzy v Souborech ke stažení).
Model 1 předpokládá kompletní krytí poskytování služeb sociální péče a hrazení příspěvku na péči ve všech stupních. Záměrně je vynechána zmínka o sociální prevenci a poradenství, které by navrhovaný systém převedl do kompetencí místních a krajských samospráv. Zde by pro udržitelnost systému byla třeba pojistná sazba přibližně kolem čtyř procent.
V Modelu 2 je naopak uvažováno pouze o úhradě nákladů na příspěvek na péči z pojistného systému. Tento model tak kombinuje současný stav s mírnějším zatížením obyvatel novými pojistnými odvody (cca ve výši 2 %). Nižší pojistná sazba je však vykoupena pozůstatkem vícezdrojového financování (dotace MPSV, finance od obcí i krajů). Obě varianty jsou navrženy tak, aby bylo financování dlouhodobě udržitelné. Za tímto účelem je doporučeno, aby vznikl vyrovnávací fond, ve kterém se v prvních desítkách let budou hromadit přebytky, které následně budou moci být využity k dofinancování systému v okamžiku, kdy bude vyšší poměr občanů v seniorském věku a poklesne podíl ekonomicky aktivních.
Jak je zřejmé z obou výše uvedených grafů, v uvažovaných variantách zůstává ponechána položka na straně příjmů – úhrady uživatelů služeb sociální péče. Tyto úhrady jsou zachovány stejně tak v Německu. V Německu dokonce existuje na základě principu subsidiarity povinnost rodinných příslušníků péči o jejich osobu blízkou hradit, pakliže na to opečovávaná osoba nemá finanční prostředky. Tyto úhrady jdou především na stravování apod. Lze očekávat, že i tyto náklady porostou. Pro tento účel by bylo možné uvažovat o zavedení tzv. dobrovolného připojištění dlouhodobé péče u soukromých pojišťoven.
Komparativní analýza systému pojištění Pflegeversicherung v Německu z dílny našeho projektu významným způsobem přispívá k aktuální živé diskuzi o udržitelnosti financování sociálních služeb v České republice, která právě na příslušných věcných odděleních Ministerstva práce a sociálních věcí probíhá. Závěry analýzy lze shrnout do níže uvedených základních doporučení. Ačkoli lze očekávat ještě dlouhou diskuzi, v Německu zavedení systému trvalo téměř 20 let, věříme, že může analýza významně přispět k řešení situace.
Návrh doporučení pro ČR
- Zavést pojištění z příjmů zaměstnanců.
- Vytvořit Fond pojištění sociální péče, pod správou ČSSZ.
- Pověřit MPSV povinností vytvářet 1x ročně zprávu o kapacitě a financování služeb sociální péče, vydávat metodické pokyny a organizovat pravidelná jednání s koordinátory krajských střednědobých plánů rozvoje sociálních služeb.
- Pověřit MPSV dlouhodobým sledováním efektivity všech sociálních služeb v síti vytvořením systému pro jednoznačnou evidenci uživatelů sociálních služeb, respektující pravidla GDPR, který umožní sledovat cestu uživatele jednotlivými službami.
- Stanovit povinnosti obcí v samostatné působnosti v oblasti služeb sociální péče.
- Sjednotit posouzení přidělování a výplatu Příspěvku na péči pod jednu instituci.
- Zajistit předvídatelnost financování sociálních služeb na víceleté období.
- Sjednotit pravidla pro poskytování dotací poskytovatelům služeb sociální péče napříč kraji.
- Zavést dobrovolné připojištění na dlouhodobou péči formou soukromoprávního pilíře existujícího mimo rámec veřejně financovaných modelů služeb sociální péče.
Jana Fröhlichová, odborná garantka analýz a studií